ČESKOBRATRSKÁ CÍRKEV EVANGELICKÁ
správní rada Personálního fondu
Korespondeční adresa: Miroslav Maňák, Obřanská 146, 614 00 Brno,   srpf@evangnet.cz
Obvykle Kladené Otázky

aneb Vše, co jste (ne)chtěli vědět o PF

Pozor:
Záměrem těchto otázek a odpovědí je pomoci vám orientovat se v problematice PF.
Tento oddíl má záměr vzdělavatelný, nikoli právní.
Závazné právní podklady týkající se PF najdete v oddíle Dokumenty

Obvykle Kladené Otázky jsou rozděleny do šesti tematických okruhů:

Co nás k jejich publikování vedlo?
Personální fond byl zřízen rozhodnutím 1. zasedání 28. synodu ČCE v roce 1993.
Od roku 1994 do něj sbory odvádějí.
Bohužel i po 15 letech se setkáváme s tím, že řada členů ČCE neví, jak PF funguje, co se děje s vybranými penězi, kolik se spoří a kolik jde na platy kazatelů ...


Personální fond

Co a k čemu je PF?
PF je fond, z něhož jsou částečně hrazeny mzdy kazatelů Českobratrské církve evangelické.

Neobejdeme se bez PF?
Ne. Pokud nechceme, aby si každý sbor platil svého kazatele/kazatelku sám.

Z čeho jsou hrazeny platy kazatelů?
Hlavní zdroje jsou dva. Dotace Ministerstva kultury a příspěvky ze sborů.
Dotace Ministerstva kultury je okamžitě rozdělena na platy kazatelů.

Co se děje s penězi, které přijdou do PF?
Výběr ze sborů z jednoho roku se rozděluje v roce následujícím. A to podle tohoto klíče:

  • 80% výběru jde na platy kazatelů;
  • 5% na solidární prostředky;
  • 15% je rezerva. (SRPF je oprávněna ji použít na výplatu mezd v případě změny dotační politiky státu nebo nízkého výběru odvodů do PF. Nevyčerpaná rezerva je vždy na konci roku převáděna do uzavřené části Personálního fondu.)

Platí se z PF také daň a sociální a zdravotní pojištění?
Ano, podle zákona. Snažíme se ovšem maximálně využívat formy, které jsou daňově zvýhodněné např. stravenky, životní pojištění a penzijní připojištění

Správní rada PF

Co je správní rada PF?
Správní rada PF je tříčlenná. Jmenuje ji Synodní rada s tím, že alespoň jeden člen SRPF musí být presbyter a alespoň jeden člen musí být kazatel ČCE.

K čemu slouží SRPF?
Úkoly správní rady PF jsou podrobně formulovány ve Statutu PF. Stručně řečeno: jejím úkolem je dohlížet na dodržování Statutu PF a usnesení synodu, které se PF týkají.

Co tedy SRPF konkrétně dělá?
Na začátku každého roku zváží hospodaření a navrhne synodu (skrze synodní radu) výši odvodu do PF pro následující rok. V daném roce dohlíží na řádné odvody sborů do PF, navrhuje splátkové kalendáře dlužníků, vymáhá dluhy, dohlíží na výběr sbírky solidarity, navrhuje, komu přispět ze solidárních prostředků. Vydává souhlas s hospodařením s finančními prostředky pro daný rok: stanovuje, kolik peněz je možno rozdělit na platy kazatelů/kazatelek v daném roce.

Určuje SRPF výši platu kazatelů a může některým kazatelům přidat?
Ne. Platy kazatelů jsou dány platovým výměrem, o němž rozhoduje Ministerstvo kultury a synod ČCE. SRPF nemá v této věci žádnou rozhodovací pravomoc.

Dotace Ministerstva kultury

Část prostředků na platy kazatelů tedy plyne z dotací Ministerstva kultury?
Ano. Je to významná část: zhruba 80%.

Proč Ministerstvo kultury přispívá na platy kazatelů?
Komunistický stát zabral naprostou většinu majetku církví. Šlo především o majetek Římskokatolické církve, ale část patřila též ČCE. Na oplátku se tehdy komunistický stát zavázal, že bude hradit platy duchovních. Byla to prohnaná strategie, která státu dala jakési právo veta v tom, kdo se může stát kazatelem a kdo nikoli. – Dnes je život církví zcela svobodný. Ovšem demokratický stát stále ještě nevrátil církvím kdysi zabraný majetek. Proto stát přispívá na platy kazatelů a kazatelek.

Mohly by platy kazatelů stát pouze na příspěvcích z Ministerstva kultury?
Vlastně se ptáte, jestli bychom se obešeli bez příspěvku sborů do PF. Ano, šlo by to. Představme si však, co by to znamenalo. Platy kazatelů by byly výrazně nižší. Pro povolání kazatele by se tak rozhodovali především ti, kdo by se neuplatnili v jiných profesích. – My naopak považujeme za důležité, že k práci faráře/farářky ČCE je třeba mít vysokoškolské vzdělání. V porovnání s jinými absolventy VŠ jsou platy farářů (včetně příspěvku sborů do PF) stále ještě podhodnocené. Ale faráři berou alespoň jakýs-takýs plat.

Proč SR neprosazuje vyšší příspěvek z Ministerstva kultury?
Synodní rada s Ministerstvem kultury pravidelně vyjednává. Není to její vina, že česká společnost nepřičítá příliš velkou úctu farářskému povolání a už vůbec žádnou úctu vzdělání kazatelů.

Nemyslíte si, že si církve zaslouží, aby faráři byli plně placeni státem?
Víte, ono nezáleží na tom, jak to vidíme my, ale na tom, jak naši roli vidí a je ochotná ocenit společnost. A tady jsme skeptičtí.

Mohlo by Ministerstvo kultury přestat platit své příspěvky?
Ano, to by se mohlo stát. – V takovém případě by se církve patrně začaly se státem soudit a žádaly by náhradu za majetek znárodněný komunisty. Je velmi pravděpodobné, že by církve tento spor vyhrály a vymohly si náhradu znárodněného majetku. – Takový soud by se však patrně táhl léta a už od prvého dne by bylo na církvích, aby platily své faráře z vlastních zdrojů.

Má ČCE zdroje, z nichž by mohla platit faráře?
Ano, alespoň na krátkou dobu. Synod určil, že v Personálním fondu musí zůstat záloha alespoň ve výši nákladů na platy kazatelů ČCE na jeden rok. To je v dnešní době zhruba 80 milionů Kč.

Dobře, máme tedy naspořeno na jeden rok bez státní dotace. Ale co potom?
Ano, to je naprosto logická otázka. Co potom? Co udělá ČCE, když dojde k takto náhlé finanční odluce od státu? Rok budeme mít z čeho žít. A pak? Zaniknou všechny sbory, které nebudou schopny platit plný plat svého kazatele/kazatelky? – Každý rok spoříme 15% výběru. To není mnoho. Možná bychom měli uvažovat o navýšení spoření, tedy o vyšším výběru PF.

Odvody sborů

Kdy a jak se PF odvádí?
Zde platí od začátku roku 2009 nová pravidla:

  • Sbory všech stupňů odvádějí PF přímo na účet Personálního fondu: 478496973/0300.
  • Variabilní symbol je deseticiferné číslo ve tvaru 919100XXXX (kde XXXX je číslo sboru).
  • Farní sbory i senioráty odvádějí alespoň 50% do konce června, zbytek do konce listopadu.

Kolik sbory odvádějí do PF?
Povinnost sborů na plnočasové místo kazatele byla v roce 2008: 65.000,- Kč; pro rok 2009 to je 67.000,- Kč. Při nižším nebo kratším úvazku kazatele se platba úměrně snižuje. – Přesnou výši odvodu si můžete spočítat na kalkulačce, která je přístupná z hlavní nabídky.

Jak je to s administrovanými sbory?
Administrované sbory, které jsou obsazené jáhnem, platí naprosto stejně, jakoby administrované nebyly. (Vůči sboru administrátora žádnou povinnost nemají.) - Naopak neobsazené sbory neplatí personální fond, jsou však povinny přispívat sboru administrátora nejméně 20% roční povinnosti dané synodem.

Kdo a jak o výši odvodu rozhodl?
O výši odvodu do PF rozhoduje pravidelně synod. Řadu posledních let neroste předpis nijak dramaticky – zvyšuje se jen o inflaci. – Tedy prakticky zůstává stále na stejné výši.

Znamená to, že naše závislost na státní podpoře se nemění?
Ano, přesně tak. Zůstáváme stále stejně závislí na dotaci ze státního rozpočtu. – Když sledujeme vývoj politické situace, je to znepokojivé.

Proč platí malé sbory stejně vysoký odvod do PF jako sbory velké?
Výše odvodu se neurčuje podle velikosti sboru, ale podle výše úvazku jejich kazatele.

Není to nespravedlivé? Menší sbor má přece méně členů...
Nikdy nevytvoříme systém, který by byl zcela spravedlivý. Ve větším sboru se naopak pastýřská péče kazatele dělí mezi více lidí... – Velkou výhodu současného systému PF vidíme v tom, že dává místnímu sboru svobodu volby na jaký úvazek si faráře povolá.

Tedy, že za místní sbor nerozhodují jiní „někde nahoře“?
Ano, přesně tak. Opačný systém mají třeba v Německu. Tam církev spočítala, že na udržení jednoho faráře na plný úvazek je třeba zhruba 4000 členů. A tak sdružují sbory pod jednoho faráře nebo farářku. Přijde to befélem shora, nikdo se nikoho na nic neptá. – My vidíme velkou výhodu našeho systému v tom, že záleží na místním sboru. Máme-li málo peněz, můžeme se spojit se sousedy. Anebo nám o našeho faráře tak jde, že zvýšíme obětavost a udržíme si ho.

Ono těch bohatých sborů je v ČCE málo...
Souhlasíme. Když dojde na „lámání chleba“, má naprostá většina sborů dojem, že oni jsou ti chudí, kterým by měli pomáhat jiní. – Víme, že pro většinu našich sborů je odvod do PF významnou položkou v jejich rozpočtu. Tak to zkrátka je a bude. S náklady na kazatele musíme počítat stejně, jako počítáme s náklady na údržbu kostela nebo na energie.

Takže záleží na místním sboru a staršovstvu...
Ano. Záleží na nás, kdo chodíme do kostela, jestli kazatele/kazatelku mít chceme, nebo ne. – Mimochodem, uvědomme si, že výběr PF ze sborů pokryje pouze jednu pětinu nákladů na platy kazatelů. – Můžeme to říct i takto: Ke každé koruně, kterou sbor na kazatele vybere, přidá stát další čtyři.

Dluhy a dlužníci

Co když sbor není schopen zaplatit odvod do PF? Odpustíte mu platbu?
Správní rada nemá právo odpouštět dluhy vůči PF. Prosíme, nežádejte nás o to, není to v naší pravomoci.

A co odpuštění dluhů o kterém rozhodl synod?
Tomu předcházely dlouhé diskuse a nakonec k odpuštění došlo pouze jednou. Týkalo se dluhů z dřívějších let, tj. vzniklých před rokem 2006. (I v tomto případě kladl synod na první místo splacení dluhu, poté nastupoval splátkový kalendář, k odpuštění docházelo jen výjimečně a jen u části dluhu.)

Co tedy může takový sbor dělat?
Sbor, který není schopen odvést splátku, je povinen nám k datu této splátky podat návrh splátkového kalendáře. Pokud se na splátkovém kalendáři shodneme a sbor jej dodržuje, sbor není považován za dlužníka.

Jak je tomu v opačném případě?
U sborů, které své dluhy neřeší, usilujeme o to, aby s nimi církev nakládala podle platných řádů, především podle Pravidel hospodářské pomoci.

Nemůžete být vůči dlužníkům benevolentnější?
Ne. Ten, kdo nedodržuje své závazky, prakticky okrádá všechny ostatní. – Pokud sbor neodvede PF, jeho kazatel dostane plat na úkor všech ostatních kazatelů (kazatelé celé církve obdrží úměrně méně). Co bychom to byli za správní radu, kdybychom takové jednání tolerovali?

Jste přísní také při jednání o splátkovém kalendáři?
To vůbec ne. Pokud sbor navrhne splátkový kalendář, téměř vždy se na něm shodneme tak, jak jej sbor navrhl. – Jde nám o to, aby si sbory ve splátkách dluhů kladly reálné cíle.

Jakou formu má mít splátkový kalendář?
Stačí e-mail odeslaný statutářem sboru, z něhož je zřejmé, jak vysoký dluh sbor uznává a jakými částkami v kterých letech jej hodlá splácet. Na nejbližší schůzi SRPF jej probereme a dáme sboru vědět.

Solidarita a dary

Má sbor v nouzi ještě další možnosti?
Sbor, který se ocitl v mimořádné finanční tísni, může požádat o příspěvek ze solidárních prostředků.

Jak takový příspěvek funguje?
O příspěvek se žádá vždy pro následující rok. Z naší webové stránky si během října stáhnete formulář, vyplníte jej, statutáři podepíší a pošlete k vyjádření svému seniorátnímu výboru. Je třeba, aby nám žádost dorazila do konce listopadu. Během prosince se sejde správní rada, zváží žádosti a vypracuje návrh pro Synodní radu. Ta začátkem ledna o příspěvcích rozhodne a ještě tentýž měsíc o tom informuje sbory. Sbory tedy už při přípravě rozpočtu na daný rok vědí, jak vysoký bude jejich odvod do PF.

Může o „solidaritu“ požádat kterýkoli sbor?
Ano. – Je tu jediné omezení: Příspěvek nemůže dostat sbor, který v posledních pěti letech zapomněl na sbírku solidarity. Požádat lze nejvýše dvakrát za deset let; potřetí o tom rozhoduje synod.

Kolik může sbor dostat a kde se ty peníze vezmou?
Sbor může požádat maximálně o 80% své roční povinnosti. (Pokud se během roku stane, že se povinnost sboru sníží, snižuje se úměrně i výše příspěvku.) – Tento příspěvek jde ze solidárních prostředků, kam přispívají všechny sbory.

Jak tyto solidární prostředky vznikají?
Solidární prostředky tvoří výtěžek sbírky solidarity a maximálně 5% výběru PF minulého roku.

Doporučujete sborům, aby žádaly o příspěvek ze solidárních prostředků?
Příspěvek je dobrou pomocí těm sborům, které pravidelně odvod do PF splácejí, ale dostaly se do jednorázové finanční tísně, kterou nedokáží řešit jinak. Chtěli bychom ovšem apelovat na sbory, které si to mohou dovolit, aby tuto cestu nevolily a raději se s námi dohodly na splátkovém kalendáři. Na druhou stranu zdůrazňujeme, že toto není dlouhodobé řešení. Sbory, které zápasí s dlouhodobou finanční nouzí, musejí řešit svou situaci mnohem radikálněji.

A co podporovaná a misijní místa?
Nejprve to druhé: Statut misijního místa přiznává synod pouze zcela nově zřizovanému místu. To tedy sboru ve finanční tísni nepomůže.
O statut podporovaného místa požádat lze: zřizuje jej synod na návrh příslušné Komise (SRPF zde nemá žádný vliv). Podpora jde obvykle ze solidárních prostředků. – Podporovaná místa bývají zřízena tam, kde je naděje na rozvoj sborové činnosti. Navíc je toto řešení dočasné (2-4 roky). Pro mnohé sbory v trvalé finanční tísni tedy nemá smysl.

Jsou ještě další možnosti?
Ano, velice nás těší, že se objevuje stále více sborů, které přispívají na část odvodu PF jinému sboru. Považujeme to za důležitý projev sounáležitosti uvnitř ČCE. Zde bychom chtěli především poděkovat těm, kteří tak již činí, a povzbudit ty další. I malý příspěvek často pomůže.

Mohou na sborový odvod PF přispět i jednotlivci?
Ano, odvod do PF sboru může podpořit kdokoli. Stačí když svůj dar odvedete na účet PF s variabilním symbolem daného sboru (viz výše). My příspěvek sboru automaticky načteme a vy máte jistotu, že váš příspěvek skutečně podpořil sborový odvod do PF. A navíc: jde o dar církvi, můžete si jej tedy odečíst od daňového základu. (V takovém případě se nám ozvěte. Zařídíme, aby vám ÚCK vystavilo potvrzení.)

A co vzkážete sborům, které pomoc potřebují?
Tak potřebné sbory chceme především povzbudit k aktivitě: Nečekejte, až si vás někdo všimne. Sami hledejte a oslovujte možné „sponzory“ – jak v církvi tak mimo ni. Vysvětlujte, co dobrého pro sbor a jeho okolí váš kazatel/kazatelka dělá. Proč je potřeba si jej/ji udržet.

Co tedy sborům doporučujete?
Především, aby se nezaměřovaly jenom na přežívání. Aby se nebály nových cest a nápadů. Máme zkušenost, že peníze se dávají dohromady snáz tam, kde lidé vidí, že sbor žije. V prvé řadě nesmíme zapomínat, že za sbor jsme zodpovědní my, jeho členové. Povzbuzování osobní odpovědnosti členů sboru považujeme za to nejdůležitější.